Timotheus Vodicka: Principy sociální etiky

Poněvadž nejbližší cíl práce může být tak rozmanitý, jak rozmanité jsou rody a druhy věcí, jež mohou býti brány v úvahu jako předmět práce, mohou býti jednotlivé pracovní úkony tříděny různým způsobem. Nebudeme se tu zabývat tříděním, které si všímá toliko technické stránky práce, nýbrž jen těmi způsoby třídění, které mají význam v řádu morálním. První takový způsob jest rozlišení práce podle trvalosti a hloubky jejího vztahu k osobnosti pracujícího člověka. V tom smyslu rozlišujeme mezi zaměstnáním a povoláním. Zaměstnání, toť práce bez trvalého vnitřního vztahu k osobnosti — práce, kterou člověk koná jen přechodně nebo z nutnosti a ke které necítí žádnou větší náklonnost než k jiné takové práci. O povolání však mluvíme tam, kde se pracující vnitřně sjednocuje s prací, miluje ji a dává jí své nejlepší síly, protože odpovídá dokonale jeho založení; takovou práci si člověk volí na celý život, vidí v ní něco, k čemu je přirozeně povolán a co tedy nemůže zaměnit tak lehce za nějakou jinou práci.

Stiahnite si túto knihu zdarma: